Norsko

Do Norska nejen za fjordy

Výhled na norský Bergen Norsko patří k nejkrásnějším severským zemím. Turisty především zaujme střední část s fjordy, ledovci, pohořími i čarokrásnými souostrovími na severu Norska - Lofoty a Vesterály.

Norsko leží mezi 58° s. š. (Lindesneský maják 57°59' s. š., 07°03' v. d.) a dosahuje až k výběžku pevninské Evropy, který je na Nordkinnu 71°08' s. š., 27°40' v. d.. Lindesneský maják a Nordkinn jsou od sebe vzdáleny 1700 km.

Nové články a informace

Norsko a příroda

Norský národní park Rondane Příroda v Norsku je složena z několika složek. Vody, geologického základu, klima a z půdy. V ČR je příroda složena také z těchto složek, ale proč za ní máme jezdit do Norska? Především jde o to, jak jsou zmíněné složky poskládané. Některé úseky jsou prakticky stejné, ať už jsme kdekoliv. Jsou ale některá místa, která jsou utvářena jinak. Geologická stavba a tvar je v Norsku trochu jiný než u nás. Základ norského prostoru je mnohem starší než v ČR. U nás historie sahá do milionů let, ale v Norsku je až v miliardách let. Norská krajina to je něco co nikde v česku nenajdeme. Může za to starý geologický základ, v Norsku byly mohutné a obrovské hory. Ve čtvrtohorách na norském území působil ledovec a starý geologický základ byl modelovaný čtvrtohorním zalidněním. V Evropě byly 3 místa, kde vznikal ledovec. Severní Irsko, Skandinávie a Severní Ural. Ledovec se rozšiřoval a dosahoval až k našim hranicím. Výsledkem byly tvary, které můžeme obdivovat. Typický výsledek působení ledovce je údolí typu U. Tenhle ledovec měl obrovskou mocnost. Nejvyšší hora Norska dostala název Galdhopiggen a může se chlubit 2469 metry nad mořem. Další chloubou Norska je největší pevninský evropský ledovec Jostedalsbreen, který se nachází ve Skandinávském pohoří.

Pošta ve skanzenu Maihaugen, norský Lilehammer Dále v Norsku vznikají fjely a fjordy. Fjel je vrchol - horský reliéf původně vysokého pohoří, které bylo zarovnáno do středohorské, nebo plošinné podoby. Fjord je nějaké údolí, které je v součastné době zaplněné vodou. V některých částech Norska se slovem fjord nazývají jezera, které mají vlastní tvar. Tady bylo takové množství ledu, že hladina světového oceánu byla v době zalidnění asi o 140 metrů níž než je v součastné době. To znamená, že rozpuštěním ledovce se hladina zvedla o 140 metrů a dosahuje součastné úrovně.